Record event

Science Café

Science Café Czech Republic je cyklus neformálních debat s úspěšnými českými vědci. Diskusní večery představují vědce a zajímavé výzkumy z různých oblastí lidského bádání. Každý večer tvoří prezentace hostů a debata, v níž se návštěvníci mohou zeptat na cokoliv, co je zajímá. Science Café se koná v Praze 1x měsíčně v kavárně Potrvá. Pořadatelem Science Café v Praze je občanské sdružení Otevíráme. Ve spolupráci s partnery se Science Café konají i v dalších městech ČR. Science Café je podpořeno Nadačním fondem Neuron na podporu vědy (www.nfneuron.cz).

Science Café

Science Café Czech Republic je cyklus neformálních debat s úspěšnými českými vědci. Diskusní večery představují vědce a zajímavé výzkumy z různých oblastí lidského bádání. Každý večer tvoří prezentace hostů a debata, v níž se návštěvníci mohou zeptat na cokoliv, co je zajímá. Science Café se koná v Praze 1x měsíčně v kavárně Potrvá. Pořadatelem Science Café v Praze je občanské sdružení Otevíráme. Ve spolupráci s partnery se Science Café konají i v dalších městech ČR. Science Café je podpořeno Nadačním fondem Neuron na podporu vědy (www.nfneuron.cz).

  • Hostem Science Café v Praze (6/2016) byl MUDr. Tomáš Páleníček, Ph.D. z Národního ústavu duševního zdraví a mimo jiné též držitel divoké karty Expedice Neuron. V jejím rámci se chystá na výpravu do Amazonie zkoumat využití přírodních halucinogenů pro léčbu depresivních poruch (více info na www.expediceneuron.cz). Ketamin, LSD, psilocybin, ayahuasca, extáze či kanabis jsou psychotropní látky, které si opět získávají výraznou pozornost v medicínském světě a především v psychiatrii. Historické studie poukazovaly na jejich výzkumný a terapeutický potenciál především ve vztahu k neurobiologii a léčbě duševních poruch. Vzhledem k zařazení těchto látek mezi nejnebezpečnější návykové látky v druhé polovině minulého století, byla většina klinických studií pozastavena. Poslední desetiletí je však ve znamení renesance humánních výzkumů s těmito látkami, a to v obou výše zmiňovaných oblastech. Psychedelika jsou na jedné straně využívána jako nástroj pro studium a porozumění neurobiologie psychotických onemocnění jako je schizofrenie, na straně druhé neustále přibývá evidence pro jejich použití v léčbě a psychoterapii úzkostí, deprese a závislostí, pro léčbu obsedantně kompulzivní poruchy, posttraumatické stresové poruchy a některých neurologických obtíží. Současně je potvrzen i pozitivní vliv psychedelické zkušenosti na rozvoj osobnosti. V případě kanabisu pak zaznamenáváme enormní nárůst potenciálních terapeutických využití napříč medicínskými obory od onkologie, neurologie a kožního lékařství až po využití v gastroenterologii či psychiatrii.

    Psychedelika v medicíně a v psychiatrii

    #Science Café

    2 190 views

  • by · May 10, 2016

    Na posledním Science Café před letními prázdninami se podíváme na téma, které je už více než rok v Evropě velmi aktuální. O fenoménu migrace přijde povídat docent Dušan Drbohlav z Přírodovědecké fakulty UK. A nabídne podstatně jiný pohled, než na který jsme zvyklí z médií. Migrace provází lidstvo jako červená nit již od jeho vzniku. Současná migrační krize je jen jednou z mnoha epizod v její bohaté historii. Pro objektivní porozumění migrační problematice je nutné si vyjasnit, co všechno můžeme za migraci považovat, jaké jsou její typy a možné příčiny. Jak migrace ovlivňuje naši ekonomiku? Jak současná migrace vlastně vypadá? V čem se média při referování o migraci nejvíce mýlí?

    Migrace. Riziko nebo příležitost?

    #Science Café

    190 views

  • by · May 10, 2016

    Paleontolog a ilustrátor Karel Cettl vystudoval řírodovědeckou fakultu UK. Už během studia se začal věnovat odborné ilustraci, později také ilustraci časopisecké a knižní (spolupracuje s Přírodovědci.cz, ABC, XB-1, jeho ilustrace vyšly také v časopisech Reflex, Živa a Vesmír) Zabývá se také komiksovou tvorbou a concept artem má rád přírodu, komiksy, sci-fi, filmy, počítačové hry a hudbu mnoha žánrů.

    Jak se kreslí příroda

    #Science Café

    359 views

  • Zveme vás na květnové Science Café v Praze, jehož hostem bude doc. Dr. Fatima Cvrčková z katedry experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty UK. Zvykli jsme si vnímat rostliny jako významnou složku našeho životního prostředí, jako zdroj stavebního materiálu, potravy, paliva, a také estetického potěšení. Můžeme se na ně ale dívat i jako na formu života, která je nám (lidem, obratlovcům, živočichům...) v mnoha ohledech – od způsobů získávání potravy přes stavbu těla až po celkovou životní strategii – vzdálenější než všemožní „zelení mužíčkové“, které si s větší či menší vynalézavostí vymýšlejí spisovatelé sci-fi. Na molekulární úrovni s námi ale rostliny sdílejí mnohem více, než bychom čekali. S rozvojem moderních mikroskopických technik, které umožňují sledovat chování struktur uvnitř živých buněk v reálném čase, začínáme nahlížet, jak ve specifických podmínkách rostlinné buňky fungují molekulární systémy, které s rostlinami sdílíme i my.

    Cesta do hlubin rostlinné buňky

    #Science Café

    366 views

  • by · Apr 26, 2016

    Prof. MUDr. Ivan Dylevský, DrSc. je přední český anatom a emeritní přednosta Anatomického ústavu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. V oboru se specializuje na anatomii dětského organismu a kineziologii člověka. V dané problematice je považován za jednoho z nejvýznamnějších světových odborníků, jeho práce jsou vždy přijímány s maximálním zájmem na všech kontinentech. V rámci postgraduálního studia tyto velmi speciální obory také přednáší a jsou jím připravovány první české učebnice nipioanatomie, analytické a syntetické kineziologie.

    Jak se zkoumaly ostatky Karla IV.

    #Science Café

    127 views

  • Karel IV - Diskuze

    #Science Café

    99 views

  • by · Apr 12, 2016

    První pražské jarní Science Café bude o vztahu stromů a lidí. Vyprávět o něm bude PhDr. Marie Hrušková (viz www.pamatnestromy.cz). Stromy jsou mimořádné rostliny, a proto i vztah lidí k nim je mimořádný. To je dáno už tím, že byly na planetě dřív než lidé a dodnes svou existencí lidem umožňují život. Stromy jsou rostliny nepřehlédnutelné – upozorňují na sebe vzhledem: vzrůstem, mohutností, tvarovými zvláštnostmi. Ale upoutávají i dlouhověkostí a svou „pamětí“. Lidé však na nich oceňují hlavně užitek, který lze změřit a zvážit, méně často to, že například ozdravují okolí, dotvářejí krajinu, dokáží zpevňovat břehy, být průvodci při cestách atd. Výjimečně je oceňováno, že jsou podnětem k zamyšlení. Je dáno dávnou tradicí (a nejen našich slovanských předků), že stále platí obrazné vyjádření, že stromy člověka provázejí od kolébky až po rakev. Mění se způsob života, ale stopy těchto dávných tradic nacházíme i v současném životě. Nemusíme si je uvědomovat, přesto zůstávají a jsou potvrzením vztahů mezi námi a našimi předky. I proto se o stromech říkává, že jsou spojnicemi mezi lidskými generacemi. I proto si stromy zasluhují naši pozornost a péči.

    Stromy a lidé

    #Science Café

    849 views

  • Přednáška se zaměřuje na strukturu spánku, jeho řízení biologickými hodinami i tlakem na spánek závislým na době od probuzení. Osvětlí, proč někdo je sova a jiný skřivan, jak a které světlo synchronizuje individuální lidské hodiny s vnějším dnem a ovlivňuje naši náladu, pozornost, schopnost učení a ospalost a přinese i návod, jak zdravě spát.

    Osvícený spánek, don Quichot a skřivánci a sovy

    #Science Café

    621 views

  • by · Sep 11, 2012

    Velký počet parazitů mění chování a další vlastnosti svého hostitele, čímž zvyšují pravděpodobnost svého přenosu z nakaženého na nenakaženého hostitele. Jedním z takovýchto parazitů-manipulátorů je i prvok toxoplasma, který se během svého životního cyklu potřebuje přenést z mezihostitele, třeba myši, do definitivního hostitele, kočkovité šelmy. Toxoplasmou je v současné době nakaženo zhruba 30 % světové populace a zhruba stejný je výskyt tohoto parazita také v České Republice. Infikované osoby mají výrazně vyšší riziko dopravní nehody, pracovního úrazu a sebevraždy. Toxoplasma ovlivňuje chování hostitele produkováním neurotransmiteru dopaminu. Zvýšená hladina dopaminu je charakteristická pro pacienty se závažným psychickým onemocněním – schizofrenií. Výsledky provedené studie potvrzují teorii, že schizofrenie u velké části pacientů vypuká právě v důsledku nákazy toxoplasmou. O původci nákazy, jejích projevech a výzkumu, který u nás probíhá již dvacet let, můžete diskutovat s dalším hostem cyklu setkání Science Café. V úterý 11. září 2012 v 19:00 h v kavárně Potrvá (nedaleko zastávky metra Hradčanská) přivítáme prof. RNDr. Jaroslava Flegra, CSc. z Přírodovědecká fakulty Univerzity Karlovy.

    Jak parazit Toxoplasma řídí naše osudy

    #Science Café

    29 950 views

  • Chcete se dozvědět něco o mikrobiologii potravin? Zajímá vás, co jíte? Jaké hrozby na náš číhají v potravinách? O bezpečnosti potravin bude na dubnovém Science Café mluvit prof. Ing. Kateřina Demnerová, CSc., z Ústavu biochemie a mikrobiologie VŠCHT Praha.

    Jíme zdravě a bezpečně?!

    #Science Café

    21 981 views

  • Sexuální atraktivita mužů a žen

    #Science Café

    15 031 views

  • by · Jan 8, 2013

    Dnes lze posluchačům nabídnout výběr z jedinečných barevných snímků blízkého i velmi vzdáleného vesmíru, pořízených nejenom obřími teleskopy na Zemi, ale též umělými družicemi a kosmickými sondami, protože v mezidobí se astronomům podařilo otevřít všechna pozorovací okna vesmíru dokořán.

    Pohledy do nebe

    #Science Café

    7 738 views

  • by · Mar 28, 2013

    Vzdělávání není jen škola. Ale když se začně mluvit o vzdělávání, všichni rychle skončí u školy. Proč to tak je a jak můžeme pomoci vzdělávání, které neprobíhá ve škole? Jakou roli v tom má věda a testování?

    Svět vzdělává!

    #Science Café

    7 301 views

  • by · Jan 7, 2015

    Přijďte si popovídat s Mgr. Markem Váchou, Ph.D., na téma BIOLOGIE LÁSKY. – Vybíráme si partnery skutečně na základě svobodné vůle? – Proč kladou na tělesný vzhled u partnera větší důraz muži než ženy? – A proč mnohým párům nevadí velké věkové rozdíly? Evoluce netvarovala jen to, jak vypadají naše těla, ale i způsob našeho myšlení. Naše lásky, žárlivosti a kritéria výběru partnerů jsou možná výslednicí dlouhého vývoje. Přestože člověk je díky svobodě „propuštěncem přírody“ a je vyvázán ze svého okolí, je pro něj užitečné znát biologii své lásky.

    Biologie lásky

    #Science Café

    7 238 views

  • by · May 13, 2014

    Jaderná chemie je vědní obor, který je stále poněkud zahalen tajemstvím, a to překvapivě i přes svůj slavný začátek a spojení se jmény Marie Curie-Skłodowské či akademika Františka Běhounka. Kromě velmi zajímavého a cenného přínosu při výzkumu podstaty chemických prvků se přitom poznatky získané jadernými chemiky dostaly do každodenního užívání nejen v ostatních chemických vědách, ale i v běžném životě. O studované problematice a aplikacích jaderné chemie, a také o vlastních zkušenostech, pohovoří absolvent Katedry jaderné chemie FJFI ČVUT v Praze, Ing. Martin Přeček, Ph.D., v současné době pracující v oddělení Radiační a chemické fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i., na přípravě výzkumu ultrarychlé pulzní radiolýzy při projektu laserového střediska ELI Beamlines.

    Co je zač jaderný chemik?

    #Science Café

    6 699 views

  • Zkusíme si povídat s použitím trošky matematických symbolů, obrázků a úryvků z textů rozličného druhu o běžném každodenním snažení se; o dobrodružstvích, těžkostech a kráse matematiky spojené s prováděním výpočtů na počítačích; o předstírání, módě a trvání, o (ne)plynutí s proudem a hledání souvislostí; o zlatých telatech, kterým se klaníme, a o příběhu babylónské věže; o obtížích a legráckách; o osamělosti a smání se sám sobě.

    O matematice výpočtů, zlatých telatech a jediném skutečném geometru

    #Science Café

    6 119 views

  • 9 presentations · 13 905 views
    In 1985 I was born with very poor sight. First year of my life my parents did not realized something is wrong, but at the age of 16 months it was pretty clear I see almost nothing. When the doctors supposed me to lose my vision at all very soon, it was a shock for them. My dad is an artist and he wanted to lecture me in the arts since the childhood. My mom is a nurse, but her true passion is amateur drama. Maybe, that is why they did not accept doctor's opinion and tried to find a help. And they found! Thanks to God, to a lot of work of professional kindergarten teachers, great support of my parents and a lot of eye-training I see. And I see perfectly! Since the times my vision went good I enjoy every detail, every color and I admire any type of light. My father and me made use of every opportunity to take some shots outdoor until my 20. Now I a PhD student of Hydrobiology at Charles University in Prague. At the same time I am a professional photographer and work for the Faculty of Science as well as for the Prague Zoo and Bohemian Switzerland National Park. One part of my work , maybe the most interesting one, consists of magnifying very small organisms to large prints using special microscopes and various microphotography technologies. Hopefully you will enjoy that as I do :-)
  • 5 presentations · 9 446 views
    Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc., (* 28. prosince 1937 Praha) je česká fyzioložka a biochemička, bývalá předsedkyně Akademie věd České republiky a v letech 2008–2010 předsedkyně Učené společnosti České republiky.
  • 5 presentations · 15 319 views
    český římskokatolický kněz, teolog, přírodovědec, pedagog a spisovatel
  • 7 presentations · 20 349 views
    Ing. Dana Drábová, Ph.D., Dr.h.c. (* 3. června 1961) je česká jaderná fyzička a lokální politička. Od roku 1999 je předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. V letech 2011–2013 byla také místostarostkou Pyšel.
  • 2 presentations · 3 141 views
    RNDr. Aleš Špičák CSc. - Institute of Geophysics AS CR
  • D
    2 presentations · 6 028 views
  • I
    2 presentations · 226 views
  • 2 presentations · 2 614 views
    MUDr. Jan Klener, neurochirurg, Nemocnice na Homolce
  • no followings