Zatímco IT firmy předhánějí všechny sny o informačních technologiích budoucnosti, autorské právo ustrnulo v době parních strojů. Některé jeho součásti se vyvinuly spontánně, jako reakce na technologický rozvoj ad–hoc, a fungují, některé součásti autorského práva dosud nezaregistrovaly internet. Kruciální otázkou nejsou tedy technologie, ale proměna pohledu na vlastnická práva, především na ochranu těchto práv, jejich sdílení, vymáhání a jejich "opomenutí" tam, kde je to funkční a v souladu s technologickou praxí.