Ježci jsou neodmyslitelnou součástí české přírody. Na území České republiky žijí dva druhy – ježek západní a ježek východní. Jejich areály rozšíření se překrývají, avšak zdá se, že se navzájem nekříží. Ježci jsou běžně se vyskytujícími se živočichy, avšak v některých částech Evropy dochází k jejich úbytku. I v České republice může být jejich „běžnost“ nadhodnocena, častěji se totiž vyskytují v okolí lidských sídel, než ve „volné“ přírodě. Ježci totiž ke svému životu potřebují rozmanitou krajinu, s malými houštinami, remízky, živými ploty a menšími travnatými plochami. Tento jejich původní biotop dnes ale v moderní zemědělské krajině najdeme už jen vzácně, a proto se ježci stahují do okolí lidských sídel a do zahrad. Ježkům v blízkosti lidských sídel hrozí mnoho nebezpečí. Velmi často hynou pod koly aut a jsou zraňováni či zabíjeni také zahradní technikou, především strunovými sekačkami. Nebezpečí jim hrozí i ze strany psů. Další nástrahy pro ně představují lidské odpadky, ploty, nezakryté výkopy, zahradní jezírka a nebezpečné látky, např. různé jedy, insekticidy, apod. Kromě těchto nepřirozených nepřátel ježky také ve velké míře sužují přirození nepřátelé – parazité. Tyto faktory jsou pravděpodobně zodpovědné za to, že ježci jsou jedněmi z nejčastějších pacientů záchranných stanic.