Kolize s průhledovými a reflexními plochami je často označována jako nejvýznamnější faktor tzv. civilizační mortality ptáků. Spolehlivé globální odhady jsou v této oblasti velmi problematické, ale kvalifikované odhady pro Evropu se pohybují okolo 100 miliónů (pro ČR pak okolo miliónu) ptačích životů ročně zbytečně ztracených na „skleněných“ plochách. Nejedná se přitom jen o liniové stavby (protihlukové stěny kolem silnic), ale i o pro sklené části budov a menší stavby jako jsou např. zastávky veřejné dopravy. Problém je zejména v tom, že na rozdíl od většiny jiných příčin lidmi způsobených úhynů ptáků, je „sklo“ naprosto neselektivní a zabíjí bez ohledu na druh, věk nebo kondici svých ptačích obětí. Velkým problémem jsou také naprosto nesprávné představy široké veřejnosti o účinném zabezpečení „skel“ (tzv. mýtus dravce – tedy jedné siluety „dravého“ ptáka, která má v představách lidí ostatní ptáky plašit). Přitom skutečně účinná opatření nejsou nijak náročná a při správné realizaci v podstatě stoprocentně účinná. Česká společnost ornitologická (ČSO) se problémům kolize ptáků se „skly“ dlouhodobě věnuje ve spolupráci s mnoha subjekty státní správy (např. ČIŽP, ŘSD, SŽDC ), od r. 2016 pak běží kampaň pro nejširší veřejnost „Bezpečné zastávky“. V rámci kampaně se podařilo vyhodnotit již téměř 10 tisíc zastávek veřejné dopravy v ČR z hlediska nebezpečnosti pro ptáky, přičemž u těch nejnebezpečnějších (což je zhruba každá osmá zastávka) se již rozbíhá účinné zabezpečování ve spolupráci s místními dopravními podniky, obcemi i dalšími vlastníky a správci. Velmi cenné je pak zapojení školských zařízení na mnoha místech republiky do praktického zabezpečování zastávek v okolí školy, které je podporováno i současným projektem ČSO „Sídla bezpečná pro ptáky“.