Řeka je cesta. Přináší život i smrt. Člověk eliminuje nebezpečí. Ochraňuje sebe i svoje statky. Ale zároveň nedokáže být bez vody. Chce být v její blízkosti, v blízkosti její krásy a užitnosti. Nakonec se její síle podrobí a přizpůsobí. Stejně jako blízkosti lesa či pouště. Na vodě vyrostlo mnoho říší a mnoho říší bez vody zaniklo. Na vodě stojí historie zakládání měst. Mnohé z nich vděčí za své bohatství a rozkvět právě vodě. Ti, kdo ji kromě využívání respektovali, přežili. Politika řeky je nekompromisní. Později jsme z řek udělali špinavé stoky, mrtvé řeky. Uzavřeli jsme vody řek do koryt a získali pocit nadvlády. Řeka je cesta. Dříve se na ní od moře přesunovaly ryby a Vikingové. Dneska se po ní pohybují kontejnerové lodě, ale už ne ryby. Řeka je hranice. Oddělovala státy i vojska. Řeka je zdroj. (obživy, energie, práce) Dříve nekonečný, dnes omezený. Řeka je bariera. Brody již nefungují. Nestavíme mosty a lávky. Neparkujeme na ní loďky. Neumíme ji využívat, pečovat o ni, rozšiřovat, nebudujeme mlýnské náhony ani nesázíme stromy na březích. Dokonce v ní už ani neplaveme. Bojíme se u ní stavět domy a nábřeží, bojíme se u ní žít. Zakazujeme si to. Řeka je dnes spíše zdroj problémů a strachu.