Uplatňování principů udržitelné spotřeby a výroby na úrovni podniku spočívá v maximalizaci pozitivních a minimalizaci negativních dopadů podnikatelské činnosti jak na podnik samotný, tak na jeho okolí. Často hovoříme o tzv. eko-efektivních či dobrovolných přístupech. Existují jednoduché postupy jak poznat, ve kterých oblastech daného podniku existuje největší potenciál úspor a dalších zlepšení a které nástroje mohou být pro podnik nejefektivnější. Jedním z takových nástrojů je metodika Vstupního hodnocení udržitelé spotřeby a výroby vycházející z principů čistší produkce.