Kůrovec se v posledních letech stal černou můrou pro majitele jehličnatých lesů s převahou smrku. Jeho kalamity jsou důsledkem klimatické změny, přesněji řečeno důsledkem opakujících se dlouhých období sucha, která zvláště smrčiny výrazně oslabují. Většina škod je zjevných v okamžiku napadení, ale zima je obdobím, které dává mimo jiné nahlédnout na to, jak to vypadá se zdravím stromů ve smíšených lesích. Je také vhodným obdobím pro odtěžení kůrovcem napadaných stromů, které ve vegetačním období unikly pozornosti majitelů či správců lesa. Proto byl prosinec vhodným měsícem k tomu, abychom v rámci Science Café věnovali fenoménu kůrovec pozornost a pokusili se na něj podívat očima vědců. A protože, jak vyplývá z Cimrmanovy hry "Vražda v salónním kupé", lze předpokládat, že mnoho Čechů "kousek lesa má", není od věci, aby vědci své názory prezentovali široké veřejnosti. Přežijí kůrovci klimatickou změnu? Může je zaskočit tuhá zima? Má každý strom svého kůrovce? Lze se kůrovců zbavit a zachovat lesy zelené? Na tyto a další otázky hledal odpovědi RNDr. Petr Doležal, Ph.D, Entomologický ústav, Biologické centrum AV ČR, v.v.i.