Na letošní listopad připadlo jedno kulaté výročí vztahující se k mimořádné osobnosti teoretické fyziky. Tou byl (a stále je, přestože už nežije) dánský fyzik Niels Bohr. Ten se zasloužil o vznik proslulé „kodaňské školy kvantové teorie“ a stál u vzniku tzv. kodaňské intepretace kvantové mechaniky. Niels Bohr zemřel 18. listopadu 1962, tedy před 60 lety. Naše Science Café nebylo věnováno přímo jemu, ale dedikovali jsme je Bohrově památce jako výraz úcty. Bylo však mimo jiné věnováno přímo tomu, o co se Bohr tak zasloužil – kvantové teorii. Ta se navzdory tomu, že její základy byly položeny před více než stoletím, může „pochlubit“ tím, že je stále velmi nepochopitelná, pokud se snažíme prostou lidskou intuicí domyslet všechny její projevy a důsledky a překročíme hranice vymezené čistě formálně matematickým aparátem. Přesto není nutno se kvantové teorie bát, snad už jen proto, že zdaleka nejde jen o teorii a náš každodenní život je postaven takřka na neustálém využívání jejich praktických výsledků. Které fyzikální teorie dnes „soupeří“ o popis světa? Lze je spojit, nebo jsme odkázáni jen na oddělené vnímání světa? Jak jsme daleko s hledáním „teorie všeho“? Je prázdný prostor opravdu prázdný? Co nám o tom říkají pozorování a experimenty? Na tyto a další otázky se pokošel odpovědět náš host, teoretický fyzik Mgr. Samuel Kováčik, Ph.D., Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity.