V kognitivních vědách máme obrovské množství dat, ale chybí nám teoretický rámec, který by dílčí poznatky dal dohromady. V posledním desetiletí se však rozvíjí vážný kandidát na tuto pozici sjednocené teorie mysli a mozku: prediktivní zpracování. Setkáme se také s příbuznými pojmy jako prediktivní kódování, Bayesovský mozek nebo princip volné energie. Ve zkratce jde o to, že mozek neustále vytváří predikce, hypotézy o budoucích počitcích, testuje je na skutečných vstupech a tvoří tak model světa i sám sebe. Ambice má teorie nemalé: vysvětlit jak funguje smyslové vnímání, pozornost, učení, tvorba přesvědčení, jednání, ale i třeba vznik jáství nebo poruchy jako schizofrenie či autismus nebo dokonce lidskou kulturu. Mluví se o tom asi ve všech oblastech kognitivních věd. Zkrátka, pokud jste o tom ještě neslyšeli, je nejvyšší čas!:-) Podíváme se nejen na základní principy, příklady vysvětlovaných jevů, ale i kritiku. Forma bude spíše popularizační, ale absenci vzorců garantovat nelze;-)