Jan Horáček: Slunce je přírodní termojaderný reaktor, náš inspirátor. Až dokončíme řešení fyziky a technologií tokamaku alias “umělého Slunce na Zemi”, bude stačit pouhých 30 gramů vodíku a litia na celoživotní energetickou spotřebu průměrného Evropana. Fúze neprodukuje nebezpečný jaderný odpad, nepřináší riziko vážné jaderné havárie ani neprodukuje skleníkové plyny. Dá se říct, že jde o "svatý grál energetiky". V Praze dokážeme vytvořit plazma horké 10 - 20 milionů Celsia na ½ sekundy. Tím pomáháme s fyzikou a konstrukcí ITERu, nejdražšího civilního pozemského vědeckého projektu. Vladimír Wagner: Radikální náhrada fosilních paliv a snížení emisí oxidu uhličitého nejsou dosažitelné bez intenzivního využití jaderné energetiky. Podařilo se v ní dosáhnout řady úspěchů. V posledních letech začalo pracovat několik reaktorů III. generace, které mají vynikající bezpečnostní i výrobní parametry. Ty by měly být hlavními tahouny jaderné energetiky v následujících desetiletích. Pro efektivní využití veškerého uranu a thoria i dramatické snížení objemu radioaktivního odpadu na jednotku vyrobené elektřiny je nutné přejít k reaktorům IV. generace či dalším ještě pokročilejším štěpným technologiím. Pokrok vidíme také v cestě k prvním fúzním elektrárnám. Mezi fúzními a štěpnými technologiemi je celá řada synergií a velmi výhodnými by mohly být i hybridní systémy využívající výhody obou. Během vystoupení se pokusíme o stručný přehled těchto technologií a jejich možností.