Člověk žije v iluzi, že jeho fyzická a zejména duševní podstata je na hony vzdálena ostatním tvorům, kteří s ním sdílejí prostor na matičce Zemi. Není tomu tak a moderní věda nás stále více utvrzuje v tom, že jsme si všichni mnohem více podobni, než se zdá. Občas se nám zcela nepochopitelné jeví skutky, o nichž se např. dočítáme v černé kronice, a marně se pídíme po jejich motivech a pohnutkách jejich pachatelů. Snažíme se jim porozumět a přitom na ně pohlížíme optikou naší psychologie. Mnohé z nich však mají svoji "příčinu" zakotvenu mnohem hlouběji v lidském nitru a teprve při správném úhlu pohledu zjišťujeme, že v sobě neseme rezidua chování, kterým matka příroda v rámci evoluce vybavila už naše dávné předky i mnohem vzdálenější příbuzné. Pokud se nad některými zločiny pozastavíme s údivem, že to snad mohlo udělat jen "zvíře", pak naše úvahy nejsou tak zcestné. Co nám říkají vraždy o lidské podstatě a proč se o to má zajímat nejen kriminalista, ale i evoluční biolog? Proč se máme nejvíc bát domácích zabijaček? Vraždí se víc manželky mladé nebo staré? Jaká je geografie vraždění? Odkud kam prchat v obavě před násilím? Na tyto a další otázky pokusí odpovědět náš host - evoluční biolog prof. RNDr. Jan Zrzavý, CSc., Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity.